Skleněnej dům

Neni proč si vymejšlet složitý zaříkadla.
Z toho vzejde jenom druhořadej šmejd.
Ze života uvařit si slabej odvar od divadla,
když je všechno kolem, jak to má bejt?

A je to fajn, že se člověk nemusí přetvařovat,
udělat si ze železný košile zvyk,
odehrát si ty svý čísla a padla,
prostě se chovat jak námezdnej tajtrlík.

Protože duše čistý jako skleněnej dům,
ve kterym všechno je, jak má bejt, zatim máme.
A na to si teď dáme velkej rum a ten si vychutnáme
s pocitem člověka, kterej žije na strži
a nemá k tomu vlastně žádný výhrady.
Uvěřit, že co má držet, samo pohromadě drží,
a spláchnout tak zbytečný dohady.

I když je lehký rozbíjet všechno, co je křehký,
pořád myslím, že je naivita dobrej trik.
S duší jak skleněnej dům projít tenhle svět
prostě to sjet a všem teda vážně dík,

za to že neni proč si vymejšlet složitý zařikadla.
Z toho vzejde jenom druhořadej šmejd,
ze života uvařit si slabej odvar od divadla,
když je všechno kolem, jak to má bejt.