Mesiáš Ujídám rozinky ze společnýho koláče ve stínu panelu, v zmrzačeným nebi. Jsem v ráji, v ráji, nikdo nepláče, všichni jsou tu šťastný! Bylo by laciný zpívat tu o lásce, o který tu prej steně nikdo ani neví. Každá doba má svýho mesiáše, jednou je to tamten a jindy jsi to ty! Ujídám rozinky ze společnýho koláče. Kdo nepracuje ten ať nejí! Všichni k lopatě! Hlínu hoď za hlavu! Prach jsi a v prach se obrátíš! A tyhlety tvý nesmysly? To přece neni práce! A koláče v tý hlíně nejsou k nalezení! Každá doba má svýho mesiáše, jednou je to tamten a jindy jsi to ty! Bylo by laciný zpívat tu o lásce, o který tu prej stejně nikdo ani neví. Je ráno, stíny házej divný obrazce. V obchoďáku naproti vytáhli rolety. Jen já zas nečinně sedim a přejíždim pohledem po tom našem pokaženym nebi... Každá doba má svýho... A jindy jsi to ty. |